29. 8. 2017 - Adiosfest

4. září 2017 v 13:33 | Monča |  Den za dnem
Jsem blesk, ano já to vím. Jen jsem si to tak nějak musela srovnat. Už to mám!
Úterý jsem měla volno a krásně naplánovaný celý den. Ráno mě ale vzbudila Mia svým čumáčkem, takže jsem moc nespala. Nedobrovolně jsem vstala, postarala se o chlupáče, umyla vlasy a vyrazila do Make up institutu na líčení. Měla jsem tam být v 10. Vše jsem krásně stíhala. Líčila mě velice šikovná slečna. Kurz byl runway make up (make up na módní přehlídky). Myslela jsem si, že se nebudu muset líčit odpoledne. Štěstí asi ještě spalo, jelikož slečna nestíhala a tak jsem měla hotový jen 1 oko. Odlíčila jsem se a jela domu. No stejně jsem od 14:30 cca do 17:00 spala. Líně jsem vstala, ale bylo mi divně. Měla jsem super plán, jak si vezmu legíny s mim oblíbeným tričkem, vyžehlim vlasy, namaluju a šťastná odjedu. Ach ta moje naivita! Skončila jsem v džínách, oblíbenym tričku, nenamalovaná (protože přítel prohodil poznámku, že se maluju kvůli kamarádům a já mu chtěla dokázat, že se malovat nemusím kvůli nikomu) a s kudrnatejma vlasama. Kolem 19:00 jsem odcházela. O půl hodiny později jsem byla na místě. U vstupu mě čekalo krásné překvapení. Byl tam kamarád Michal a Honza. Zrovna jsem Michalovi platila vstupný, když nejednou někdo přišel zezadu a zvednul mě ze země a dal pusu na tvář. On to byl Vojtík! Velice milé překvapení. Rozkoukala jsem se, došla pro pivo (bylo mi smutno a cítila jsem se sama). První kapela (Až naprší a uschne) hrála, tak jsem se chvíli zastavila si je poslechnout a byli dobří. Koukala jsem po stolech, kdo kde je a koho znám a najednou jsem uviděla Martina (bubeníka Wosy). Tak jsme pokecali, byla pohoda. K mé smůle musel po chvíli jít, ale přišel druhý Martin (jakože basák Wosy). Seděli jsme u stolu, povídali si. Najednou kolem nás byli všude lidi. Dokonce přišel i Honza od vstupu. Byli jsme krásně schovaní mezi lidi. Ani Tony si nás nevšiml, nikdo. Ale bylo mi blbý nejít pozdravit lidi, co přišli a já je znala. Takže jsem zamířila k druhému stolu a tam stál kamarád Emir a úplně rád, že mě vidí (a opět jsem skončila s nohama ve vzduchu), tak jsme si povídali. Byla tam i jeho milá ségra s jejím přítelem. Dalšího jsem pozdravila Tonyho (jen nechápu, že mu nebyla zima, když měl na sobě tílko) a Maria, kterého jsem dlouho neviděla. To už hrála kapela The Backroad Deals, které znám z čarodek u Vojáka. Mají úžasnou zpěvačku a ani tentokrát mě nezklamala. Hrajou fakt skvěle. Smysluplné konverzace pokračovaly, do toho hrála kapela Ešus a Wosáci se už připravovali. Vojtík psal playlisty, s Tonym a Emirem řešili projektor. Bylo cítit, že se to už chystá a já se fakt těšila. Čas plynul, noc nabírala na síle a to se týkalo i počasí. Ochladilo se. Šli jsme dovnitř. Tam se už kluci připravovali. Během koncertu jsem si všimla kamaráda Filipa. Tak jsem ho šla pozdravit, obejmul mě a zvednul ze země a točil se se mnou, ale já byla chytrá, hodila jsem nohy kolem něj a blbli jsme. Byla to sranda. Aby toho zvedání mě nebylo málo, kamarád Michal mě během koncertu vzal na rameno (je to silák a já přece jen vážím 45 kilo) a tancovali jsme. Byla jsem ze všech nejvyšší. Konečně. Do třetice všeho dobrého: dokonce jsem si i zatancovala s Emirem, otočky, srandičky. V eufórii koncertu najednou pauza. Musel se přece pokřtít klip! Všichni z něj byli nadšeni. Byla to opravdu sranda. Wosy první klip! Všichni byli nadšení a ještě víc, když klip skončil a kluci zahráli písničku Auto pro lolky na živo. Vypukla párty, kde celý klub tančil, smál se a bavil. Bylo to opravdu úžasné. Wosa na sebe umí strhnout veškerou pozornost.
Je pokřtěno, je oslaveno. Celá akce super. Skvělý výběr kapel, časově taky nádherné, dost lidí a fajn atmoška. Co víc chtít od úterního večera.

Monča
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama