Červenec 2017

Gossip girl

31. července 2017 v 13:46 | Monča |  Filmové a seriálové recenze
Seriál, který se začal vysílat v roce 2007. Momentálně 60. nejúspěšnější podle žebříčku ČSFD. Předlohou byly knihy od spisovatelky Cecily von Ziegesar. Říká se, že nejsou moc dobré. Teda ve srovnání se seriálem. Nutno podotknout, že knihy byly pouze námětem, takže je jasné, že budou o něčem jiném, než jsou knihy. Ostatně jinak by seriál neměl tolik dílů. Rozhodně je už sháním a hodlám si je také přečíst.
Jak komplikovaný je život dospívajícího člověka z New Yorku? Možná trochu přehnaně, ale řekla bych, až výstižně tenhle seriál popisuje život na Upper east side a v Brooklynu. Život rozmazlených, povrchních dětiček z prestižních škol vs. život lidí, kteří dřou a snaží se, aby uspěli. Za mě je to dobrý seriál pro teenagery, taková oddechovka. Nejvíc se mi líbí vývoj postav, hlavně pak Blair a Chucka. Romantika, zábava, intriky, to vše k Super drbně patří.
Nicméně doporučuji (především holkám, protože, která by nechtěla být oblíbená jak Blair a Serena) všem, co mají delší chvíli a chtějí si odpočinout.

Monča

28. 7. 2017 odpoledne

28. července 2017 v 15:48 | Monča |  Den za dnem
Konečně je pátek! Tenhle týden byl/je opravdu náročný. Mia nám hárá (už 3. týden) a Dexík od úterka šíleně vyvádí, chudáček. Takže Miška je v předsíni (protože teď bydlíme v garsonce), Dex je s náma v pokoji. K fenečce se ani nemůžu přiblížit, protože chudák hafan začne šíleně brečet (na což kašlu, přece malou neodstčím). Mrňouse mám od středy v práci, aby si oba odpočinuli. Naštěstí kolega i kolegyně, co se mnou sedí v kanceláři, mají volno, takže tu máme klid. Včera to už bylo vše lepší. Těším se, že do konce týdne přestane hafík mojí princeznu cítit a vše bude zase lepší. Mia je hrozně odstrčená, i když přes den je s přítelem. Jenže ten se jí nevěnuje tolik jako já. Já si s nima obouma ráda "pokecám", děláme blbosti, hrajeme si. Miunce se to snažím samozřejmě vynahrazovat. Po práci ji hned beru ven. Našla jsem super místo plné klacíčků, kde si hrajeme. Včera se malá úplně rozvalila na zemi a dělala sudy, jak byla šťastná. Za pár dní se vše srovná a vrátí do normálu a já se na to těším. Je to dost vyčerpávající být soustředěná v práci, hlídat Dexe a věnovat se Mie.
No a teď zbývá otázka: co s víkendem?! Nijak mě nic nenapadá :D
Mějte se fajn a užívejte volno :)
Monča

Vepřové na smetaně (4 porce)

26. července 2017 v 15:21 | Monča |  Recepty
500 g vepřové plece
2 - 3 střední cibule
1 smetana na vaření (250 ml)
100 ml mléka (nemusí být)
sůl
pepř
medvědí česnek
majoránka
tandoori masala
curry
jíška


Cibuli nakrájíme na kostičky a dáme smažit do větší pánve. Když cibule zesklovatí, přidáme na kostičky nakrájené maso a zprudka smažíme, dokud maso nezačne trošku hnědou (cca 20 minut). Poté zalijeme svařenou vodou (zhruba aby bylo maso ponořeno). Přidáme sůl, pepř, medvědí česnek, majoránku, tandoori a trochu curry, vše podle chuti, jak to máme rádi, ztlumíme na střední oheň, přikryjeme pokličkou a dusíme. Když už se nám bude zdát voda dost vyvařená (podle toho, kolik chceme omáčky, ale ideální nechat cca hodinku), přidáme smetanu. Pokud chceme, přidáme mléko. Vše zahustíme jíškou a můžeme podávat. Jako příloha je nejlepší rýže.

Asi každý zná :D . Já vařila v sobotu, když jsem nevěděla co k obědu, ale přítel si pochutnal.

Dobrou chuť

Dlouhá doba

24. července 2017 v 14:57 | Monča |  Úvahy a různé myšlenky
Dlouho jsem nenapsala a měla jsem k tomu pár důvodů. Na konci roku jsme se s přítelem odstěhovávali z pronájmu a bohužel jsme to nezvládli a rozešli se. Byla to příšerná muka pro nás pro oba. Do toho jsem nastoupila do nové práce. Absolutně jsem se nesoustředila, ale moje úžasná šéfová vycítila, že mám problémy a dala mi čas, takže práci do teď mám a jde mi (jo a jsem junior účetní). S přítelem jsme k sobě našli cestu zpět, i když to trochu dýl trvalo a bolelo. Opět spolu bydlíme a je to všechno fajn. Neříkám, že bezchybný, pořád se hádáme, ale je o už jiný. Navíc mi to dalo šanci se sblížit s mou krásnou fenečkou. Byly jsme 2,5 měsíce spolu, hrozně nám to dalo a jsme na sebe opravdu uplé. Jedna bez druhé nemůžeme být. Je to moje malá holčička, kterou nade vše miluji!
Jen mám pocit, že jsem pořád nenašla sama sebe. Pořád mi něco chybí. Nějaké vybití, něco kreativního dělat. Jasný, psaní je super a snad se k tomu i vracim, ale chce to víc. Napadlo mě šít si oblečení, ale vůbec nevím, kde začít. Už mě nebaví sedět doma na zadnici a nemít žádný prostor se vybít, odreagovat, dostat ze sebe energii, kterou mm na rozdávání. A ne, sport pro mě není řešení, ale muka, při kterých odcházím zraněná :D .
Takže začínám nanovo. Víc psaní, čtení, hledání toho něčeho.